78144

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Sroll Josef (e-mailem) --- 9. 3. 2012
RE: Dotaz na pametniky

Hobrové nástavky jsem kopil jako stavebnice někde okolo roku 1980-85, dodávala je truhlárna Stolín, nějak okolo 40,-Kčs/kus. Dna (stavebnice) stála 160,-Kčs/kus. Laťkové rámy jsem lepil Uponem, na ně se hobra přibíjela hřebíke "lepeňáky". Rohy nástavků jsem zvenčí zesílil hliníkovými úhleníky cca 5x5cm a hřebíky přitloukal skrz ně. Mezeru mezi hobrami jsem vyplnil nastříhaným vlnitým papírem (což v návodu nebylo). Hrany pro ucha rámků jsem řádně napustil Uponem, aby se po tmelení netrhaly. Nakonec nátěr 2xIndustrol různých barev (i zevnitř), hobra dost saje, ale je to nezbytné, jinak včely udělají z hobry cupaninu.
Pár jich slouží dodnes, ale domácí výrobu bych už nedoporučoval, zejména v malém. Ve velkém, když se materiál řeže podle nastavených pravítek bez měření, natírají se nástavky naskládané do komínů se o tom dá uvažovat, ale vzhledem k množství dalších prací je účel dost problematický. Dále alší zmíněný materiál (Upon, Industrol, hliníkový plech a práce s ním v odborné dílně...) to značně prodraží, jeho původ v mém případě zde nebudu ventilovat. Jinak hobra jako uteplovací materiál pro úly má řadu nesporných výhod a proto byla hojně využívána. Dnes už bych touto cestou nešel, jiná doba...
Mimochodem: V té době jsem si také koupil pár nástavků Tachovák. Jsou to 2 rámy pobité palubkami, čili konstrukce v principu stejná, jako K-39. Jenže... Ty rámy měly být z tvrdého dřeva (K-39 má smrk), jenže tím tvrdým dřevem fabrika myslela nejspíš břízu nebo vrbu či co. Po pár letech (2 až 3) se ty rámy začaly rozpadat na prach a zbyly jen ty smrkové palubky, které v tak krátké době nestačily ani zestárnout.
Takže není zlato všechno, co se třpytí.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of JosPr
Sent: Thursday, March 08, 2012 5:48 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Dotaz na pametniky

Mam dotaz na vcelare,kteri pouzivali hobrove K-39.Dostal jsem se k odrezum hobry,tak jsem nelenil a delam si zateplene nastavky na zimovani oddelku.Vnitrek palubky,venek hobra bez falce samozrejme.Badam nad nejvhodnejsim venkovnim naterem na hobru.Kdo s tim ma zkusenost?J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 3. 2012
Re: Dotaz na pametniky

Já jsem je koupil jako stavebnici někdy v roce 1987, tehdy to vyráběli v OPS Náchod. Cenu už nevím.
Hrany hobry jsem napustil epoxidovým lakem S1300, k rámu jsem hobru lepil Chemoprénem plus tam bylo přibití téráky hřebíky , vnitřek nástavku byl napuštěn bílou syntetikou S2000, vnějšek fermeží. Na hrany nástavků jsem dal úhelník ze zbytků plechů.
Co jsem ještě zanamenal, tak tyto hobrové úly nadmíru lákaly mravence, mnohem víc než klasické dvoustěnné dřevěné nástavky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu